28 August, 2015

INSTAGRAMOVÉ NOVINKY

Vím, že ne všichni mě sledujete na Instagramu, takže mám pro vás několik fotek z mých Instagramových dnů. Snažím se fotit všechno na blog, nejen na Instagram, ale je fakt, že zrcadlovku u sebe nenosím stále, zatímco telefon mám v ruce vždycky a za všech okolností. Pokud se vám fotky líbí a chcete je na blogu vídat častěji nebo pravidelně, napište mi do komentářů a přidám sem další fotky třeba zase za měsíc. Pokud jde o věci, které vidíte na fotkách, vše objednávám na Aliexpressu, na Wittu a nebo nakupuji přímo v prodejnách (Brno, Praha a tak dále). Pokud vás cokoliv zaujme, napíšu vám případně do komentářů. Díky Instagramu můžete sledovat, kde se pohybuji a co celé dny dělám. Jsou tu i nějaké fotky z Mácháče, kde jsem relaxovala celý víkend v obklopení skvělých lidí a taky tancem. Ráda bych vám ukázala víc fotek, ale všechny jsou soukromějšího rázu, takže je na blog dávat ani nebudu. Pro dnešek je to zatím všechno, přeji vám pěkný den! Vaše Elizabeth.
















24 August, 2015

MALÉ LETNÍ NAKUPOVÁNÍ + NOVÁ BARVA VLASŮ

V dnešním článku se mi toho nastřádalo pomálo, ale na jeden pěkný článek to vystačí určitě. Toto léto jsem si toho nakoupila hodně (nebo také nakoupil můj M), ale ne všechno vždycky fotím a přidávám na blog. Popisky vám budu přidávat jednotlivě k fotkám, jak to máte rádi.

Pastelově růžové botičky Zaxy seženete v Office Shoes, pokud tam tedy ještě nějaké vůbec budou mít. Měli i černé a královský modré. 


Zubní pasta Pearl Drobs, nejradši mám Everyday White. Ziaja deodorant, na ten pozor, voní spíš jako pánský. A moje již ověřené Balea sprchové gely, které kupuji neustále. Vůně malin je boží.


Balea olejíček jsem si koupila tento rok, krásně voní, ale abych se s ním opravdu pořádně namazala, musím ho vyplácat hodně. Z minulého roku mám jeden ve spreji od Vichy, ten je o něco lepší, což potvrzuje bohužel i cena (použít se dá i na vlasy). 


Triko Tommy Hilfiger znáte už z nedávného článku o opalování (tady). Trička s dlouhým rukávem moc nenosím, vlastně vůbec. Nikdy jsem je nechtěla kupovat, jelikož se po vyprání pokaždé neskutečně vytahají, materiál nikdy nic nevydrží a triko je pak celé jakoby deformované, což je u delších rukávů znát. Vsadila jsem tedy na kvalitu a připlatila jsem si za dražší. Hlavně jsem si oblíbila proužky, takže jsem ho musela mít. 


Na růžovou O bag jsem si nově dala delší lana, takže ji konečně můžu nosit i přes rameno, nejen v ruce. 


Caffetteria, Pardubice. 



Jako nekuřačka tento kryt na iP obzvlášť ocením, je boží.




Další věc, která byla zmíněna v opalovacím článku. Samoopalovací krém, Ivisible Tan od Eco by Sonya. 


Deštivé dny jsou tady, takže už nenosím jen pantoflíčky.


Naprosto dokonalé krémy, které se zařadily mezi mé oblíbence a stálice. Vůně kokosu a pistácií je úžasná. Při roztírání se okamžitě vstřebává, což je pro mě podtstané. Nesnáším na sobě nánosy krému, které nejdou rozmazat.


Zařekla jsem se, že budu kupovat jen kvalitní jeansy. Ale Gate mě prostě nepustí, vždycky si tam vyberu. Jsou z nové kolekce, takže je tam dost možná ještě najdete. Není ta barva skvělá?


Vonná stébla z DM a skleněné dózičky na kosmetiku. Upřímně, jsou to spíš svícny na čajové svíčky, ale u mě si tyhlety typy věcí najdou vždycky zcela jiné využití, než pro které byly určeny.


Dělala jsem si pořádek v kosmetice a tak jsem vám rovnou vyfotila své nejcennější kousky. Snažila jsem se jich vybrat opravdu jen pár.


A konečně nová barva vlasů. Vlasy mám mimo jiné vyfoukané, proto mám takové vlny v přední části.




Pro dnešek už je to všechno, brzy bude další a více tématičtější článek, kde se zase hodně rozepíšu. Užijte si zbytek dne!

19 August, 2015

JAK NA SPRÁVNOU ČOKOLÁDOVOU POKOŽKU - PÉČE O TĚLO V TROPICKÝCH DNECH

Všem přeji fajn den, dnes mám pro vás článek na přání, bude se týkat mého opálení, péče o něj a celkově starostlivosti o moje tělo v letních dnech. Doufám, že jsem se s článkem moc neopozdila, myslím, že jsem vše tentokrát dotáhla ve správný čas. Článek je docela obsáhlý, vše k vaší spokojenosti! Tento rok si opravdu hodně dopřávám vodu, jezera, přehrady a chystám se i na moře. Každá voda pokožku značně vysušuje, žár slunce tomu také nepomáhá. Jsem krémofil, krémuji se pořád a i přes to se mi nechtíc podařilo odrovnat si pokožku na nohou, obzvlášť paty. Nohy byly suché, dokonce i popraskané. V mém případě tomu pomohlo krémování a po zahojení ran samozřejmě skalpel u pedikérky. Nohy se snažím po každém koupání krémovat. Po sprše si nohy důkladně osuším, to je také důležité. Krémy určené na nohy nekupuji, osobně mi to připadá zbytečné, takže používám krémy určené na ruce a také kokosový olej. Stejně tak jako se starám o pokožku, tak se věnuji i nohám a rukám, byť jsem to tento rok jaksi zanedbala. Co se týče pokožky, samozřejmě je jedním z nejdůležitějších faktů to, že mám dobrý pigment a kůži, je to genetika, takže k tomu bych moc rad neměla. Nejsem opálená stále, v zimě dokážu být opravdu bledule, prosvítají mi i žíly na těle a obličej mi případně v době nemoci jde i do zelena, když je to se mnou už za hranicí únosnosti. Nenechte se zmást celkovým dojmem fotek zde na blogu. Co se týče opalování, většinou se mi nejrychleji opálí břicho, alespoň mi to tak připadá. Krémy s ochranným faktorem nepoužívám, jelikož se nechodím opalovat, nikdy se záměrně nevystavuji slunci. Až tedy na tento rok, kdy jsem pár dnů proležela u vody a tak jsem si pořídila obyčejný opalovací olejíček s minimálním faktorem. Nedokážu na slunci ležet a snášet to teplo, vadí mi to, mám nízký tlak a není mi pak moc dobře. Proto nejraději ležím klidně na kraji bazénu, co nejblíže k vodě. Namáčím se snad každých pět minut, abych vůbec vydržela. Úpal mám také ihned, většinou každé léto mě to potká minimálně jednou. Opálená pokožka vypadá dokonale, ovšem pokud je hladká, opečovávaná a hydratovaná. Když vidím mnohé, vůbec se mi ta opálená a zanedbaná pokožka nelíbí. Já mám na sobě obzvlášť ráda své vlasy, nehty, oči a pokožku. Jediný problém je, že mám strie, se kterými snad jednou něco udělám. A teď už k produktům. Co se týče těla, nejraději mám promašťující krémy a olejíčky. Výborné jsou i olejíčky, které jsou určené přímo k podpoře a udržení opálení. Na obličej používám produkty pro smíšenou pleť, také hydratační produkty, ale nikdy si na obličej nedávám cokoliv mastného.





 Co se týče líčení v letním období, snažím se používat MU opravdu minimálně, což v mém případě ani není problém, jelikož jsem se svou pletí spokojená, až na občasné kalamity, které mě někdy potkají. Nově mám permanentní MU obočí, takže mi stačí nějaká barvička na rty a jsem hotová. Pokud se líčím, mám ráda pestré barvy a nebo naopak tělové barvičky a třpytky. K hezkému opálení obličeje v mém případě patří i pihy, které mám na sobě vážně ráda. 


Zanedbat byste neměli ani péči o rty. Balzámy na rty s ochranným UV jsem nikdy nezkoušela, nezkoumala jsem ani rozdíl mezi nimi a běžnými balzámy na rty. Používám normální balzámy na rty SYX, Babylips, Chanel a Dior. Pokud mám rty popraskané, používám Babylips Dr. Rescue. Rty mi v létě nikdy nepraskaly, ani jsem je neměla vysušené, ovšem tento rok se mi opět zadařilo a tak mám co dělat, abych dala své rty zase do původního stavu. 


Co se týče samoopalování, nepoužívám toho moc. Příležitostně používám tento MU ve spreji, který je určený na nohy, jejich vzhled dotáhne opravdu k dokonalosti, nešpiní a krásně voní. Na blogu už jsem ho recenzovala, tady. Je to produkt značky KHROMA


A hlavním produktem v samoopalování je pro mě tento bio produkt z www.ecopure.cz. Tento eshop ode mě již znáte, recenzovala jsem z tohoto eshopu už pár bio produktů - jiné tu ani nenajdete, pouze přírodní produkty. Samoopalovacím krémům nevěřím a přiznám se, že tento je jediný, který u mě najdete. Jmenuje se Invisible Tan, v prodeji je za 950,- a vystačí vám myslím s přehledem i na dvě sezóny. Obsahuje avokádový olej, aloe vera a oleje z růže - Geránie. Je to zdravá a certifikovaná alternativa bez chemických skrytých látek. V létě jej nepoužívám, mám ho spíše na zimní období a na začátek léta, než začne sluníčko pořádně zářit.


Fotka opálení po jednom natření krémem Invisible Tan a také můj nový produkt Chanel, který vám popíši níže. Teď jen pár slov k opálení. Barva opálení je sjednocená a celkově je pokožka krásně a viditelně hebká. Pro mě je to nejlepší přírodní kosmetika a je to jedna z mála věcí, do kterých se vyplatí investovat větší částku peněz, pokud se tedy bavíme o kosmetice. A teď už zpět k Chanelu. Pleťová voda Chanel Lotion Douceur, je hydratační, určená pro smíšenou pleť (tedy mastnou a suchou). Produkty Chanel miluji, to u mě není novinkou a na tento produkt nemohu říct ani jedno křivé slovo. Je jemná, silně hydratuje, což pocítíte už při aplikaci, skvěle voní a pleť dokonale tonizuje a sjednocuje. Zbaví ji také nečistot a mastnoty, kterou neodtraníte při případném odličování. Pokud byste chtěli tip na podobný a levnější produkt, určitě se podívejte na pleťovou vodu L'oreal Sublime Glow, která navíc i rozjasňuje.



Jak pečovat o vlasy a kůži u moře, to vám povím příště. Doufám, že se článek líbil, snažila jsem se vypsat opravdu všechno. Jen jsem se nechtěla fotit opět polonahá, tak se nezlobte za fotky všeho druhu. Užijte si zbytek dne. Vaše Elizabeth!


14 August, 2015

ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY

Všem přeji hezký den, jak jsem slíbila, mám pro vás článek plný informací a hlavně odpovědí. Doufám, že vás dnešní článek nezklame, musela jsem se hodně přemlouvat, abych se do něčeho takového vůbec pustila. Za dobu psaní mého blogu jste si mnozí jistě všimli, že nejvíc se toho o mě dočtete v komentářích pod mými články. V odpovědích na vaše komentáře se o mě vždycky dozvíte něco víc a vždycky se z nich dá mnohé vyčíst. V tomto článku bych také chtěla poděkovat za všechny vaše milé vzkazy, zprávy a emaily. Každý mě vždy potěší a pokaždé si je ráda přečtu. Nikdy mě nepřestane udivovat, kolik hezkého na mě někdo dokáže vidět. Blog je totiž o něčem jiném a já si dost dobře uvědomuji, že díky blogu působím na lidi úplně jinak, než ve skutečnosti - tedy spíše hůř, arogantně, volnomyšlenkářsky a příkře. Rozhodně to tak ale není, jen je to těžké adaprovat se plnohodnotně do svých článků a vystupovat co možno nejvíce realisticky. A právě proto si vážím každého svého čtenáře, který mě má rád a který ví, jak to je.


1) Eli, mám takovou otázku, jelikož sama teď takovou věc řeším, možná neodpovíš, ale zkusím to. Chtěla jsem se zeptat, proč ses rozešla s přítelem, působilo to na mě, že se máte moc rádi a že je vše v pořádku. 

Rozešli jsme se po šesti letech. Myslela jsem, že spolu zůstaneme, on si to myslel také. Pak nastala velká spousta problémů, jeho chování mě zahnalo do kouta a už jsem to všechno nezvládala, ani fyzicky, ani psychicky. On na tom byl podobně, ba i hůř. Rodina a život s ním mi chybí, ale vím, že bych zase trpěla. Můj názor je, že i on beze mě bude jednou šťastný. Trápili jsme se už oba dva. Kompletní rodina není zárukou šťastného žití. Nebyl špatný člověk, ale myslím, že za mnohé své činy se do dneška stydí a předstírá sám před sebou, že se to ani nestalo.

2) Natočíš někdy nějaké video?

To se zřejmě nikdy nestane. Doposud jsem na to neměla čas. Blog je mým koníčkem, předně kvůli focení a psaní. Videa už mi žádnou radost nepřináší. 

3) Jak se má tvůj chlapeček? Bude mít nějaké sourozence? 

Myslím, že i přes aktuální rodinné komplikace se má dobře. Má dobré rodiče a to je myslím základ. Byť spolu rodiče nedokážou vyjít na jedné hromadě. 

4) Jste ještě kamarádky se Shoesmaniac? 

Vidím, že moji čtenáři zaregistrují opravdu všechno. Kamarádky jsme stále, jen teď máme obě dvě velkou spoustu změn ve svých životech a tak už se tolik neflákáme v kavárnách a v obchodech. Myslím, že naše přátelství je opravdové, takové, které vydrží. Hlavně máme těch kamarádek obě dvě víc, jen o nich moc lidé na internetu nevědí, jelikož nejde o blogerky. Proto se hodně propírá hlavné vztah mezi mnou a Shoesmaniac. 



5) Jaké máš teď další plány se svým životem? Svatba? Dítě? Práce? Stěhování?

Plánů je vážně hodně. Práce mým životem opět prošla, avšak lepší pro mě bude studium, které mi vnuknul můj M. Buď nastoupím znovu na UMPRUM, kde si dokončím poslední roky. Anebo nastoupím na úplně jiný obor. Stěhování už mám také za sebou. Přestěhovat se pro mě není nic traumatizujícího, cestuji celý život. Žila jsem už v několika městech a nikdy jsem s tím neměla problém. Mám ráda změny, respektive se jich nebojím a jdu si za svým.

6) Ráda bych se zeptala, jak tě změnilo mateřství a v čem. Pokud tě změnilo. 

Mateřství mě změnilo. Už v těhotenství se ze mě stal někdo jiný. Nikdo člověku nemůže být blíž, než jeho dítě. Byla to pro mě velká životní zkouška a zanechalo to ve mě hodně. Jako matka už si nenechám od lidí tolik líbit a jsem odvážnější, jelikož vím, že nejde jenom o mě. Co se týče mého zjevu nebo osobnosti, nemyslím si, že by se ze mě stala typická matka. To byl můj cíl. Důležité pro mě je, že umím skvěle vařit, postatat se o domácnost a že mám zdravé dítě. Jako matka jsem sama před sebou vše zvládla. 

7) Já bych se chtěla zeptat, na co jsi v životě nejvíc hrdá a za co se naopak stydíš/chtěla bys smazat?

Jsem hrdá na krásné vztahy, které v rodiné máme. Protože když vidím, jaké to je jinde, je to děs. Lidé se už k sobě neumí chovat slušně, nemají se rádi a nehledí si své rodiny. Mentalita dnešní společnosti je prostě odporná. 

8) Eli, já bych se chtěla zeptat, jak staré máš sourozence. Párkrát jsi zmínila sestru s tuším, že máš ještě bratra. Trávíte spolu hodně času? 

Moje sestra Šárka má 30 let, bratr Jan má 34 let a nevlastní bratr Michael má 20 let. Nejvíce se vídám se svojí sestrou, co se sourozenců týče. Bratr Jan s námi skoro ani nevyrůstal, brzy se osamostatnil a tak se naše cesty během let scházejí a rozcházejí. Vztahy máme ale dobré, ne vřelé. Bratr Michael byl pro mě ještě minulý rok cizí, neznali jsme se. Vztahy jsou v tomto případě spíš komplikované, ale co se dá dělat.

9) Nikdy jsi moc nepsala o mamince, jen tatínek. Měla jsi šťastné dětství a žila jsi v úplné rodině? 

Jak jsem zmínila výše, úplná rodina není zárukou šťastného žití. Vyrostla jsem s otcem a sestrou, byli jsme šťastní, byť nás jako děti potkalo hodně zlého. Dnes je pro mě důležité, abych viděla úsměv sestry a otce, tím žiji. Matku jsem neznala, odešla, když mi byl rok a půl. O to jsem silnější, samostatnější a bohužel mnohdy i trochu bezcitná a zbytečně tvrdá. Musím ale podotknout, že v dnešní době jsou to užitečné vlastnosti. Před několika měsíci jsem se s matkou viděla poprvé v životě, byť jsem to nijak neplánovala. Bylo to příjemné, ale opět se to nevyvedlo. Momentálně se opět nestýkáme a já to nechávám raději volně plynout. 




10) Chci se zeptat, jestli bylo těžké se od tvého přítele odpoutat? A pak mám ještě jednu otázku, je tvůj nynější přítel v něčem podobný tvému bývalému nebo naopak?

Bylo to velmi těžké. Kdyby to nebylo těžké, rozešla jsem se s ním už před lety, ne teď. Ono by to bylo i rozumné, snažím se jednat správně a v zájmu všech. Kvůli synovi musím myslet ale předně na sebe a na něj. Pořád jsem doufala, že to jednou ukončí on. Vzhledem k tomu, jak se mnou ve vztahu jednal, myslela jsem, že ho to nebude dlouho bavit a sám to se mnou ukončí, nestalo se tak a pak už mi došla trpělivost a city jsem odsunula na stranu, zvítězil rozum. A teď k druhé otázce. Můj nynější přítel mu podobný není vůbec, i když se při každém minimálním náznaku podobnosti s ním hodně vyděsím. Je to jako postižení a doufám, že to jednou přestane. Co se týče vzhledu, opět tam není žádná podobnost.

11) Chci se zeptat jakou posloucháš hudbu?

Poslouchám EDM, rock, pop, hip hop, rap, house. Je to hodně velký guláš, ale to je mou osobností, ve všem se najdu.


12) Jaká je tvá profese, případně čím se živíš?

Moje profese je nepojmenovatelná, respektive žádná není. Živila jsem se jako recepční, barman, prodavač, operátor a tak dále. 

13) Kam pojedeš letos na dovolenou?

Pro mě je dovolená každý víkend. Na dovolenou jsem nikdy nijak nejezdila, to jste si na blogu mohli i všimnout, dokumentovala jsem jen New York v USA a tento rok Livigno v Itálii.



14) Jaké vlastnosti si na sobě nejvíc vážíš?

Odvaha, nestálost, věrnost, cit.


15) Co pro tebe znamená tvůj blog a jak by ti bylo, kdybys v jeho psaní nemohla dál pokračovat?

Můj bývalý přítel mě nejednou nutil ke smazání celého blogu. Vadila mu moje publicita, moji čtenáři, moje záliba ve fotografování. Nikdy jsem to neudělala, protože je to moje dílo a baví mě to. Jsem ráda, že jsem si blog kdysi jen tak založila, ještě v dobách, kdy to nebyl takový trend a že z toho stále těžím velkou porci radosti a zkušeností.

16) Do jakých věcí investuješ nejvíc?

Nábytek, elektronika, kabelky.





17) Kde se vidíš za pět až deset let?

Na stejném místě. Jsem nestálá, ale jsem šťastná tam, kde jsem. Snad poprvé v životě necítím nutkání něco měnit. Ani nepatřím mezi tu skupinu lidí, která si neustále stěžuje na ČR a podobně. Jsem spokojený a hlavně vděčný člověk.

18) Plánuješ do budoucna další dítě?

Vždycky jsem chtěla mít dvojčata, chtěla bych dvě dcery. Ale vzhledem k aktuální situaci (rozpad rodiny) je to pro mě neaktuální téma. Ale samozřejmě nad tím často přemýšlím, jaké by to bylo.

19) Jak si představuješ svoji svatbu?

Las Vegas, klasická oddací síň, jeden svědek, krásné bílé šaty s velkou sukní, nejlépe bosá a nakonec jen hostina v ČR s rodinou.

20) Proč jsi se nechala přejmenovat?

Když jsem byla malá, hrozně moc se mi líbilo jméno Elizabeth. Když jsem si měnila křestní jméno, řekla jsem si, že to změním kompletně i s příjmením a tak jsem si dala takové příjmení, které mě prostě jen tak napadlo. To dokonale popisuje moji povahu, mimo jiné.

21) Co se stalo se Shakurem?

Shakur zemřel.


22) Proč jsi nedokončila střední školu?

V tom období to pro mě nebylo lehké, ve třídě jsem se mimo jiné víc a víc potýkala se šikanou a utlačováním. A s rodinou jsem to měla také těžké, byla to pro mě životní krize, která vyžadovala jasné kroky. Následoval můj odchod ze společné domácnosti a přestěhovala jsem se do centra jménem CESOP (tedy centrum sociální prevence). Ve třetím ročníku SŠ mi bylo ukončeno studium. Mrzelo mě to. V té době jsem neměla problém s učivem, ani s ničím jiným. Všechno směřovalo dobrým směrem. Navštěvovala jsem několik mimoškolních aktivit, které se týkaly rozvoje, práv, umění a matematiky - to mě bavilo obzvlášť. Snažila jsem se jít správným směrem, ale nevyšlo mi to.

23) Je pravda, že tě bývalý přítel mlátil?

Je.

24) Jsi zasnoubená s K nebo s novým přítelem?

Jsem zasnoubená podruhé v životě. Tedy s novým přítelem.


25) Kolik jsi kdy byla schopná najednou utratit peněz za oblečení?

Nikdy jsem to nepočítala. Ale pokud jde o oblečení, maximálně pár tisíc. Pokud bychom se měli bavit o doplňcích a špercích, byly by to spíš desetitisíce.

26) Jakou  knihu a film máš nejraději?

Markýz de Sade - 120 dnů sodomy a K. J. Erben - Kytice. Filmů je hodně, jsem velký filmomaniak. Mám ráda Vlka z Wallstreetu, Pulp Fiction, Maleficent, ale také spoustu starších filmů s Belmondem, Budem Spencerem a podobně.




27) Jak se díváš na dnešní situaci kolem uprchlíků? Myslím, jaká vlna nenávisti a odporu se zvedla na sociálních médiích.

Pokusím se to zkrátit. Pokud by šlo opravdu o uprchlíky, mělo by se jednat o rodiny, ne o muže, kteří připomínají spíš vojáky. Je mi zcela jasné, že média to nafukují, ale útoky jsou čím dál častější, jejich náboženství mě děsí a mentalitu takových lidí a způsob žití neuznávám.

28) Jak bys popsala sama sebe?

Někdy si říkám, že nemám daleko k úplnému zešílení. Myslím si, že jsem silný člověk, který se jen hodně odsuzuje. Jsou chvíle, kdy si opravdu věřím, jindy bych se ale nejraději zahrabala do země. Kvůli tomu nechávám ležet ladem spoustu věcí, které by si zasloužily více pozornosti a jsem si vědoma toho, že je to škoda. Začínám na svém seběvědomí trochu víc pracovat a snad se mi jednou povede něco velkého. Jsem vzpurná, vzteklá, náladová, hodně se ohlížím za minulostí a dávám často vinu těm nejbližším.

29) Jednou jsi psala, že jsi žila s obojkem na krku. Zajímalo by mě, co jsi tím myslela, proč jsi se s přítelem rozešla? Obdivuji tvou odvahu odejít. Taky to mám podobně, ale já narozdíl od tebe ji ještě nenabrala. Děkuji za tvůj blog a za tuhle možnost otázek.

Myslím, že po přečtení všech předchozích odpovědí je vcelku jasné, co tím bylo myšleno a proč jsem se s ním rozešla. Víc a víc si uvědomuji, že je zcela zbytečné veřejnosti a čtenářům zde na blogu něco zatajovat, jelikož si vždycky všeho všichni všimnete a zjistíte si, co je třeba. Častokrát jsem až v šoku z toho, co mi sem píšete a co všechno zřejmě víte. Bude to asi tím, že mi sem přispívá i pár lidí z mého blízkého okolí, aniž bych to věděla a pak jisté věci vyplují na povrch, aniž bych o to stála. 


Otázek bylo celkem 30, ale na tu poslední jsem se rozhodla neodpovídat, autorka snad pochopí. Nešlo o nijak nepříjemný komentář, děkuji za něj, ale neodpovím na to. Už tak jsem se snažila odpovídat hodně obecně, nebýt konkrétní, neubližovat tím lidem kolem sebe a nerozvádět věci, které už jsou ve mě skoro pohřbené. Berte prosím moje odpovědi jako snahu se vám přiblížit a jako vyjádření toho, že pro mě blog není jen blog. Děkuji všem za to, že tu jste, byť ta vaše zvědavost vyžadovala z mé strany velkou porci sebezapření a také odvahy o sobě něco říct.